close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

přesun za placenou prací, ale teď už doopravdy

20. listopadu 2012 v 3:56
nakonec jsme momorangi campu zustali jen 5 dni, ktere proběhli v poklidu. Wayne nám vyprávěl jak s rodičema, když byl malej, vyrazili na plachetnici na výlet z NZ přes Fiji, cookovy ostrovy, Papua Nová Guinea apod. Tenhle výlet trval 2 roky a bylo vážne zajímavé ho poslouchat. Tenhle výlet pak ještě jednou zopakovali. Až mě to vnuklo nápad, že bych třeba taky něco takového chtěl podniknout, možná ne uplně takhle, kdy třeba byli 14 dní na otevřeném moři a zažili bouřku, kdy byly 25m vlny a ta trvala 2 dny!!! ale to že když jste na nějakém hezkém místě, ta loď Vám dává možnost zažít to místo uplně z jiného úhlu, asi jako když budete mít třeba možnost si proletět místo letadlem. Za zmínku pak možná stojí to, že jsme při dalším chtání ryb viděli pár delfínů. V pátek po práci jsme v klidu zbalili a vyrazili směr Nelson. Do města jsme přijeli kolem 19, hladový a bez kempu. Hlad jsme zahnali rychlou sváčou v burgerkingu, zastavili se v supermarketu pro nějaký jídlo a vyrazili dál z města. Asi o hodinu později jsme dorazili podle intuice do kempu kde chtěli za noc 34 babek (normál je 12 - 24) tak jsme to zavrhli a jeli dál, Ivča pak v průvodci našla něco, že to má být nějaký nudistický kemp :D po cestě pryč jsme našli ulici která se jmenovala Iva, jasná volba, jedeme po ní a potkali jsme nějakou paní, která nás navedla do super kempu za super cenu vedle moře. Našli jsme si super místo na auto a šli se projít kolem moře. Když jsme se pak vraceli stál kousek od auta u takovýho sporáku na dřevo chlápek a řiká nám bavte se chvilku vaší řečí a já vám řeknu co to je za jazyk. Tak jsme pronesli 2 věty a on to fakt uhodl. Dali jsme se s nim do řeči, jmenoval se Philip vypadal trochu otrhaně a vypadlo z něj že v tom kempu takhle žije už 4 měsíce v obyčejném kombíku, kolem kterého měl natáhnutých pár plachet a nejspíš ani neměl žádné místo kde by bydlel trvale. V podstatě to byl bezdomovec, potkat
podobného člověka v ČR asi byste se s ním do řeči nedali. Byl v invalidním důchodu a stát mu každý týden vyplácí nějaké peníze. Jinak vypadal jako kříženec táty (Jury) a Richarda Tesaříka :D Ptali jsme se ho co dělá celý dny tak řikal že každé ráno obejde kemp pozdraví se s lidma, stará se o ten sporák aby byl pořád v chodu a když přijede někdo nový tak ho pozdraví řekne mu ať se cítí jako doma (což udělal i s náma) a nabídne mu, že na sporáku se vaří voda kdyby člověk chtěl kafe, čaj nebo cokoliv :) taky mimo jiné chodí na ryby a užívá si, že je v přírodě a svobodný. Čím více jsme se s ním bavili tím víc jsme se dozvídali jak je vzdělaný a co všechno z ná. ke každému tématu měl co říct a měl ohrommný přehled o
světě. Říkal že dřív než se u něho projevila artróza česal jabka v sadech a byl nejlepší sběrač v celém zélandu. Což mu za 10 týdení práci vystačilo aby mohl zbytek roku cestovat. Byl v jižní a severní americe, Evropě, Nepálu, Vietnamu Thajsku atd. atd. Dlouho jsme nezažil takhle vzdělaného a inteligentního člověka. Řikal že je spokojený a že si užívá život, což mu i věříme, dva dny po tom co jsme kemp opustili měl letět na sever kde s bráchou měli 3 měsíce chytat ryby. Jak
málo stačí ke štěstí, když si to člověk dokáže v hlavě srovnat. Ráno jsme si dali k snídani kafe a palačinky s javorovym sirupem (pornooo!) a vyrazili směr sady poptat se po práci což se neukázalo jako dobrý nápad, jelikož pršelo a byla sobota. Když jsme ve třetím sadu zjistili že opravdu nikdo nepracuje vydali jsme se do města Motueka, kde nám v I-site (informace pro turisty) poradili co a jak a taky nám řekli hledáte práci v blbý čas a v blbý den :D. Takže do ponděli jsme v podstatě měli volno. Což nás vedlo k myšlence obrátit se na Alexe, který nás kontaktoval týden před tím, že pokud budeme někde kolem Abel Tasman national park, můžeme u něho dělat wwoofing. Proč ne, teplá sprcha, místo na spaní a jídlo a při tom jsme 10 minut od města kde můžem hledat práci. K večeru jsme se vrátili do kempu za Philipem a
chvíli po nás přijel belgickej pár který Philipovi před tím slíbil, že až se vrátěj z 3 denního treku udělaj v tý troubě na dřevo pizzu a jak řekli tak se taky stalo, Strávili jsme takhle v pěti super večer a kolem 23 jsme se s Ivčou odebrali do postele/auta. Pustili jsme si film Wild Hogs a v jednu chvíli jsme dostal takovej záchvat smíchu že jsem vypadal a vydával zvuky jako retardovanej lachtan a po tvářích mi tekly slzi, což si nepamatuju, že by se mi někdy před tím povedlo.
V neděli jsme si přispali, což se nám tady stalo po 1. s vstávali v 10:30!!! pěkná práce a po snídani vyrazili směr Alex. Máme krásný baráček se vším všudy, 30 metrů od nás teče říčka kde jsou půlmetrový pstruzi a úhoři. Vypadá to tady úžasně a využijem to jako zázemí pro hledání práce. I když tady se moc plánovat nedá, člověk míní, Zéland mení ;)

Jinak vy nevdečníci, kteří si nechcete hrát. Ta soutež co jsme vypsali. Nejvetší prase co sežere všechno byla srnka a k večeři jsme měli Luiho což byla llama.

Jo a pro změnu opět tady není signál....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miša Miša | 21. listopadu 2012 v 10:24 | Reagovat

Ty jo to je super, vy se máte, krása krása krása :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama