close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Christ Church

24. října 2012 v 2:56
18.10.2012 dopředu se omlouváme ze nam to tak trva ale tady jsou s internetem 100 let za opicema ;)

Tak jsme přistáli v Kristově Kostele. Co se týká letu, tak za hlavou nám řvalo dítě takovym způsobem, že jsem měl chuť vystoupit dřív. Já tohle prostě nemám rád.
Jinak vše v pohodě akorát když jsme šli na přistání tak to dost házelo a v jednu chvíli bylo cítit jak to letadlo ta masa vzduchu tlačí do strany, jako kdyby vám
někdo chtěl potrhnout židli pod zadkem. Kapitán Dan určitě ví o čem mluvim a já si to necham od něj rád vysvětlit. Každopádně zvláštní zážitek. Po přistání jsme
šli na autobus a po 5 dnech na NZ jsme potkali 1. člověka který byl nepříjemný, nebo spíš znuděný prací autobusáka. Všechno jsme zvládli dojeli autobusem do centra
a vydali se hledat informační centrum v Old post office, jak psali v průvodci. Zeptali jsme se nějakýho inda a ten nám zdělí, že po
zěmětřesení ve 2011 už žádný Old town office není. Celé centrum je uzavřené a obehnané plotem, někde jsou prázdné plochy, jinde rozpadlé domy kde skrz okna můžete
vidět popsané flipcharty a flašky s vodou na stolech. po rozmluvě s indem, který nás odkázal k provizornímu tur. centru. slyšíme dva kluky jak se baví
nějakou legrační řečí, hele češi! Tak jsme je zastavili a hodili řeč o zkušenosteh na NZ apod. když jsme jim řekli, že jsme akorát přiletěli a nemáme ubytovaní
doporučili nám jejich backpacker. Už z Aucklandu jsme měli sice domluvený známý, který nám měli pomoc s hledáním ubytování v Christchurch a na který jsme měli
v centru počkat až jim skončí práce, ale pro jistotu jsme si vzali kontakt od čechů. No nic, střihli jsme si asi hodinovou procházku z bagáži po městě
(škoda vysvětlovat) každý druhý kdo nás vyděl se ptal jestli potřebujem pomoct atd. Po dvou hodinách sezení na lavičce nás teda známý vyzvedli a rovnou nás
hodili do toho backpackru z doporuční čechů, který jsem už předem po
telefonu zarezervoval. Krásnej čistej pokoj s koupelnou, nejlepší a taky poslední pokoj co měli. Ivče se do toho moc nechtělo, prý jsme backpakři
tak chci spát v ložnici pro 12 lidí. Co jsme, ale měli dělat všechny tyhle super pokoje s palandama byly rozebraný. Po usedavém pláči jsem ji
přesvědčil, že to v tom pokoji zvládem, na ulici přece nebudem :) ufff děje se toho tady tolik, že kdybych to měl všechno psát tak tu klávesnici roztluču a budu si
muset pořídit jogurty na oči. Druhej den jsme vstávali jak lidi v 9 a vyrazili okouknout nějaký auta. došli jsme na car market, kde byl naprosto úžasnej žůžovej
ťuťuňuňu človíček jménem Richard. Né naprosto seriózně, Richard je férovej chlap něco přes 50let, který nám hodně pomohl. Je to ten tip člověka, který vám
utkví a za 10 let si ho budete pořád pamatovat. Koukli jsme na auta a přemýšleli co a jak. Jedno bylo hezký a SPZ začínala CZ, druhý mělo na palubce
slunečnici a 3 bylo super řešený. Po chvilkovém rozjímání jsme se rozhodli si naplánovat servisní prohlídku auta č. 3 na druhej den. Richard nám nabídl, že nás
ráno v 9 vyzvedne v hostelu. Večer jsme si uvařili 1. normální jídlo na NZ a šli spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama