close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

cesta na NZ

16. října 2012 v 3:15
tak za sebou máme "instatní dny" cesty. Za 27 hodin jsme měli 2 západy a východy slunce. Po našem rozloučení
na Havlovi, jsme si šli dát rozlučkovou malou Plzeň. Pri placení se nás výčepák zeptal jestli platíme dohromady, nebo zvlášť. To kdyby věděl kam se chystáme tak by se takhle neptal že ano :) Let do Soeulu byl naprosto v pohodě. Na letišti, kam jsme dosedli za necelých 10 hodin, jsme měli čekačku dalších 5. Šli jsme tedy na obchůzku letiště. došli jsme kolem foodcourtu k pomyslnému konci a Ivča povídá: to je nějaký malý letiště, na to jsme se rozhlídli a viděli další dve možné protilehlé zrcadlové cesty tak jsme se po jedné vidali. Po 10 minutách chůze, Ivča změnila na: tak to je asi největší letiště co jsme zatím viděla. Chtěli jsme se na něco zeptat ohledně letenek a vidíme chlápka který má přes rameno šerpu s nápisem: MAY I HELP YOU? To si piš, že můžeš! Ivča mu začala vysvětlovat o přebookování míst na nouzáky a že letíme
z Havla atd atd načež ji po dvou minutách odpoví Sorry no english a ukázal nám na ohromný otazník pár metrů od nás kde se schovávali informace. Po obědě v burger kingu jsme si dali šlofíka na lavičkách a poté nastoupili na let do Aucklandu. Let byl trochu turbulentní ale jinak nic hrozného, teda až na toho chlapíka který se skácel vedle Ivči když čekala na záchod a kterýho tam pak oživovali. po pár hodinách byl pořád za plentou v kuchyňce v takových nosítkách. Žádné mezi přistání uprostřed oceánu se nekonalo tak nevím jestli byl v pohodě, nebo jestli už to měl za sebou. No a to pozvracené dítě vedle nás hodinu před přistáním byla drobnost. následovala klasická celní kontrola na NZ, kde se nás ptali co jsme dělali v jaký zemi podle razítek v pasu. naštěstí koukal takhle podrobně jen do mého, kdyby takhle
prohlížel Ivči tak tam stojíme ještě teď. na karenténě jsme ukázali vydrbané podrážky u trekovek a pán se nás ptal jak jsme je myli a kde jsme s nima vlastně chodili a jak je to dlouho (kartáček, teplá voda, mýdlo, střed evropy a 2 měsíce prošlo) hola hola Kia ora jsme na Zélandu!!!

Po příletu jsme skočili na bus kterej nás hodil k hotelu. tomu předcházelo pár vtipných chvílí, ale zase nechceme aby se Vám potrhali bránice, tak Vás jich ušetříme. Při zastavení po cestě v hotelovém pokoji, jsem měl pocit jako kdybych strávil týden na moři v bouřce. podlaha se houpala sem a tam. Takže rychlá sprcha a zpátky do města ať nestojíme. ulovili jsme dalšího, pro změnu, burger kinga a jako sladkou tečku DUNKIN DONUTS!!!
(ano sestro čteš správně, dunkin donuts) Ráj na Zemi! Pro neználky, který tento blog navštěvují, je to klasická americká koblihárna, něco jako MC Donald s koblihama. kafe a koblížky s výhledem na skytower, jakož to dominantu centra Aucklandu, nás povzbudilo i přes spánkový deficit. Po následující hodinové procházce kdy jsme zažili orkán, průtrž mračen, horko jako na sahaře jsme usoudili, že přeci jenom zajdem na pokoj si lehce odpočinout u filmu.
Po 8 hodinovém tvrdém spánku, jsme se probudili a opět vyrazili do města. našli jsme casino hnedka vedle sky tower. dovnitř nás nepustili protože jsme neměli ID (průkaz totožnosti). Vtipný bylo to, že se ptám ochranky jestli se tam můžem aspoň projít a on, že ne, že pokud mi je méně než 25 musim mít ID. tak se ptám od kolika let tam můžu, řekl že od 20. ironie je to, že to fakt funguje. jdu do jiný části kasina kde se hraje poker, zase ochranka ptam se ho na něco ohledně pokeru a on řiká že to bude vědět líp manažer, tak se ho chci jít zeptat načež mě zastaví a ptá se kolik mi je, řikam že 25 a on sorry buddy but I cant let you go in without ID. kdybych řekl 26 tak mě tam pustí. no nic vyražíme na hotel pro ID a zpátky do casina. chodíme kolem automatů a říkám Ivče zahrajeme si automat a třeba trefíme jackpot!
5 minut nato vedle nás začne hulákat automat nějaký pár vykřikuje, objímá se a všude na obrazovkách se ukazuje jackpot winner, během minuty tam je snad 100 lidí který zíraj na dva co zrovna trefili cca 1,2mil Kč. snad se nám to povede příště, pro tentokrát jsme vděčni za výhru 80NZD, za 5 vsazenejch ale dobrý.
jinak casino super, jako z filmu o Vegas stejně jako ta výhra jackpotu. Hrozně nás překvapuje jak jsou tady všichni milí a přátelský. Sice jsme o tom slyšeli, ale realita je ještě lepší. už se tešíme až zítra vyrazíme na zařizování banky, mobilu, letenek do christchurch apod. je něco po 3 ráno a my zíráme do stropu, snad brzo zaberem.

....

tak jsme usli před 5 a v 9 už byli zase vzhůru. čekal nás další fajn den, ale o tom zase až příště...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Žid Žid | 17. října 2012 v 9:53 | Reagovat

Určitě vám musej už chybět moje FUN FACTS, takže: tomu "houpání, jako bys byl týden na moři", se řiká aerotoxický syndrom a způsobujeho slabá otrava z palubního vzduchu, kterej je kontaminovanej motorovym olejem a dalšíma. Měl jsem to taky..
Jinak pěkný povídání k ranní kávě, akorát si mě , Martine, trochu zklamal, že si nepřised ke stolu.

2 jidáš jidáš | 17. října 2012 v 9:54 | Reagovat

[1]: * proto vám dávám jenom 4 hvězdičky...ha!

3 minanz minanz | 18. října 2012 v 2:52 | Reagovat

[2]:
já už myslel že mi tu hvezdičku strhněš za gramatiku ty hajzle!

4 žid žid | 19. října 2012 v 16:21 | Reagovat

Za gramatiku určitě ne, vy teď žijete v anglicky mluvící zemi. Dokonce když čtu, co napíšete, přidávám si k tomu přízvuk, aby to znělo jak když mluvíte.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama